Kam až může klesnout účelová manipulace s historickými fakty, předvedl v nedávném rozhovoru pro Euro expremiér Jan Fischer, když prohlásil, že národovci (a z kontextu je jasné, že čeští národovci) se podíleli na vyvražďování v koncentračních táborech. „Ze svědomitých národovců mi běhá mráz po zádech,“ uvedl doslova. „Víte, svědomití národovci připravili v minulém století o život miliony lidí," a připojil zmínku o Osvětimi.

Čeští národovci (tehdy se říkalo vlastenci) v Osvětimi a jinde skutečně byli. Byli tam ti z nich, kdo přežili zatýkání, výslechy a nebyli popraveni hned v první věznici Gestapa. Tvrdit o nich, že stáli u zrodu koncentračních táborů, je víc než jen hnusná lež. Je to plivnutí do tváře lidem, kteří v odboji riskovali životy své i svých rodin.

Mimochodem, minimálně od dob, kdy židovská intelektuálka Hannah Arendtová vydala svou brilantní analýzu Eichmann v Jeruzalémě, víme docela přesně, jaké typy lidí stály za plynovými komorami. Nebyli to vlastenci (v rasovém myšlení Hitlerovy Třetí říše neměly národy místo, pouze rasy), nebyli to ani žádní sadističtí fanatici, ale obyčejní mírní úředníci (skoro by se mohlo říci, slušní lidé), kteří vstoupili do služeb tehdejšího projektu evropského sjednocení a kteří vyhlazování milionů lidí prováděli se stejnou svědomitou pečlivostí jako vyplňování statistických výkazů nebo plnění  jakékoliv jiné direktivy z Berlína.

A nejen to.  Když se podíváme, kteří lidé „konečné řešení“ vymysleli, zjistíme, že nadpoloviční většinu z nich tvořili tajemníci a ředitelé odborů z různých úřadů.  Představitelé SS a Gestapa byli na poradě ve Wannsee v menšině! Právě to je na Osvětimi možná nejděsivější. Že dnes víme, jak snadno se z obyčejných slušných úředníků mohou stát vyvražďovací stroje.

Jenže pravdu si dnešní euroúředníci neradi připomínají. Stejně jako si neradi připomínají, jak mnoho bylo mezi zakladateli EU lidí s nacistickou minulostí (doporučuji knihu britského historika Johna Laughlanda Znečištěný pramen ).

Chyba je nejspíš v tom, že se redaktor Eura na něco takového vůbec ptal. Jsou přece zajímavější otázky! Třeba jak to bylo s pokusem zrušit akademii věd a „ušetřené“  peníze přihrát partě lidí, mezi nimiž je– jaká náhoda! – premiérův syn Jakub. Nebo proč se během Fischerova premiérování zadávalo na ministerstvech tolik státních zakázek bez výběrového řízení.

Reakce na diskuzi:

1)      Opakuje se názor, že Jan Fischer nemohl myslet české vlastence/nacionalisty/národovce, ale německé či maďarské. Ne, měl na mysli české vlastence, tedy tradici lemovanou Legiemi, sokolským hnutím a protinacistickým odbojem, protože požadoval zákrok právě proti nim. Nikoliv zákrok proti německým či maďarským nacionalistům.

2)      Je zajímavé, že pana Fischera neděsí názory lidí, kteří otevřeně požadují vyhlazení Židů a obhajují to „právy palestinského lidu“. A že mu nijak nevadí, když na podporu takových aktivit proudí evropské peníze.  

3)      Pokud někdo tvrdí, že Třetí říše a EU k sobě nemají blízko, tak je to jen neznalost. Ve svém blogu jsem odkázal na tlustou historickou publikaci. Ale stačí zabrouzdat na internetu a najdete takových zdrojů desítky. Tím neříkám, že obě organizace postupují se srovnatelnou brutalitou.