reklama
4. 1. 2012 | poslední aktualizace: 5. 1. 2012  18:24

Tak už je to tady. Dosažení maturity je oficiálně projevem diskriminace

Nová regulace zabíjí dvě mouchy jednou ranou. Komplikuje situaci podnikům a odrazuje chudé lidi, kteří se snaží vyšplhat do vyšší společenské třídy

Petr Hampl
Petr Hampl
sociolog

Americké podniky se snaží vyhrabat ekonomiku z recese a vláda řízená nobelisty Obamou a Krugmanem jim pomáhá,  seč může. Poté, co úřady bezdůvodně zastavily na několik měsíců výrobu v továrnách na kytary Gibson (administrativní chyby se prostě stávají) a oznámily povinný přechod na náklaďáky s nízkou spotřebou (o obojím si můžete přečíst zde), přišly s novým hitem. Pokud zaměstnavatel při přijímání nového zaměstnance upřednostní kandidáta s maturitou, dopouští se diskriminace.

reklama

Podle nové směrnice úřadu pro rovnost příležitostí (U.S. Equal Employment Opportunity Commission) budou podniky všech velikostí pod permanentním dozorem. Pokud dají při přijímání uchazeče přednost tomu se středoškolským vzděláním, mohou být vyzvány, aby tento postup zdůvodnily. Pokud se jim nepodaří úředníky přesvědčit, že pro konkrétní pracovní místo je to nutné, bude proti podniku vedeno řízení, které může vyústit v tak drastickou pokutu, že to pro menší podnik bude fakticky znamenat ukončení činnosti.

Pro nás je to zajímavé proto, že pokaždé, když se podobná ptákovina se objeví kdekoliv na světě, během pár let ji máme včleněnou v Evropské direktivě nebo jiném závazném předpisu. Takže je v podstatě jistota, že tomu tak dříve či později bude. Dost možná, že už teď na tom někteří z těch tisíců úředníků v Evropské komisi pracují. Nebo že právě přidělují peníze nějaké neziskovce, která se stane hlasem veřejnosti a pomůže podobné opatření prosadit.

Komentáře uvádí dvě zdůvodnění tohoto kroku. Za prvé. Ochrana těch, jimž nějaká mentální vada brání ve studiu (není zřejmé, zda se mezi ty mentální vady počítá i lenost a nízká inteligence). Za druhé. Ochrana menšin. Maturitu má totiž více než 90% bílých Američanů, ale jen 68% Portorikánců.

Dosud byly podobné problémy řešeny tak, že děti z chudých rodin dostávaly zvláštní podporu a děti s poruchami učení zvláštní asistenci. Pomáhala i podpora distančního vzdělávání. Vedle určitého vyrovnání šancí to vedlo k tomu, že lidé na sobě pracovali a rostl všeobecný blahobyt.

Nová regulace tento trend otáčí. Jediným škrtnutím pera (je typické, že norma nepodléhá schválení kongresu ani jiného voleného tělesa) znehodnocuje dosažené vzdělání. Tedy ne vzdělání každého.  Třeba diplomy právníků, lékařů, kulturních antropologů a dalších nebudou zasaženy vůbec. Ale zkuste přesvědčivě zdůvodnit u technické profese, proč expert potřebuje k obsluze stroje maturitu!

Regulace tedy zabíjí hned dvě mouchy jednou ranou. Komplikuje situaci malých podniků a snižuje šanci lidí z chudých rodin dostat se nahoru (pro mnoho dětí z nízkopříjmových rodin je maturita a později při zaměstnání studovaná univerzita odrazovým můstkem k tomu, aby další generace mohla zamířit výš).  Mimochodem, není to jen americká záležitost. Podobnou nevoli vzbuzují víceletá gymnázia a soukromé vysoké školy v České republice. Nevadí, že státní vysoké školství chrlí každoročně stovky profesionálních politologů, teoretiků umění a diplomovaných odborníků na ekumenická studia a základy vzdělanosti. Vesměs se totiž jedná o děti z dobrých rodin. Problém je, když si pracovitá sekretářka může sáhnout na bakalářský titul. To je najednou obav o úpadek národního vzdělání!

Levice i pravice v tom dosahují až dojemné svornosti. Na jedné straně názor Václava Klause mladšího, podle nějž děti vyrůstající v nízkopříjmových čtvrtích nemají mít právo podat přihlášku na gymnázium. A z druhé strany jihomoravský hejtman Michal Hašek, jehož náměstek žákyni rušeného gymnázia odpověděl na otázku, kde jinde má získat kvalitní vzdělání,  s neobvyklou přímostí „V životě jsou důležitější věci než maturita. Třeba se hezky zamilovat.“ (citováno podle časopisu Reflex). Pro tebe, chudino, máme mizerné základní školy a povinnou sexuální výchovu. Třeba našim synkům přijdete vhod.

Dokument U.S. Equal Employment Opportunity Commission najdete zde.

 

Reakce na reakci na reakci:

1)      Když úřad na své internetové stránce zveřejní „neformální dopis“, že půjde po zaměstnavatelích, znamená to, že po nich půjde. A když ten dopis na stránce nechá i poté, co Washington Times kauze věnuje titulní stránku, myslí to vážně. Můžeme se přít o označení dokumentů, ale na podstatě to nic nemění.

2)      Zkuste si na chvíli představit, že jste v situaci majitele malého podniku a máte povinnost prokázat, že váš nový zaměstnanec potřebuje maturitu nejen k výkonu své práce obecně, ale že maturita je „rozhodujícím kritériem“ schopnosti vykonávat "základní povinnosti". Ne vysvětlit, ale prokázat! Navíc nestačí prokázat, že zaměstnanec maturitu potřebuje, musí prokázat, že bez maturity by práci nemohl zvládnout. Kolik majitelů malých firem něco takového dokáže? Máte na vybranou mezi utrácením za právníky nebo soudním procesem proti státní správě. Opravdu věříte, že to nestojí za řeč, a že to nebude mít vliv na ochotu zaměstnávat nové lidi?

Mimochodem, bylo by zajímavé aplikovat podobné kritérium třeba na ministerstva. Kolik procent zaměstnanců provádí činnost, o které můžeme říci, že "rozhodujícím kritérium" schopnosti jí vykonávat je vysokoškolské vzdělání? Bylo by zajímavé sledovat, jak ministerstva dokazují, že člověk bez diplomu nemůže zvládnout "základní povinnosti".

3)      … a jestli je výroba kytar Gibson kriminální jednání. Uznávám, že poslech některých produkcí může takový pocit vyvolávat, ale tradičně se za kriminální čin označovalo něco jiného.

 

Reakce na diskuzi:

Narážíme na problém, jak rozumět úředním dokumentům. Kdybych ke zmíněnému dokumentu nepřistupoval vyzbrojen komentáři a stanoviskem Chamber of Commerce, taky bych se v něm asi orientoval obtížně.

Takže:

1)      Dokument má označení „informal letter“. Úřad prostě oznámil, jak bude postupovat a co bude od podniků vyžadovat. Myslím, že český výraz směrnice to dobře vystihuje.

2)      Dokument jasně uvádí, že zaměstnavatel musí přesvědčivě prokázat, že bez maturity není možné vykonávat ty činnosti, které jsou na posuzované pracovní pozici nejdůležitější. Nestačí, že uchazeč s maturitou je pro práci lépe vybaven. (A qualification standard is job related and consistent with business necessity if it accurately measures the ability to perform the job’s essential functions (i.e. its fundamental duties). Even where a challenged qualification standard, test, or other selection criterion is job related and consistent with business necessity, if it screens out an individual on the basis of disability, an employer must also demonstrate that the standard or criterion cannot be met, and the job cannot be performed, with a reasonable accommodation.) 

3)      I když se dokument opakovaně zmiňuje o specifických poruchách učení, je zjevné, že pravidlo bude aplikováno na všechny uchazeče – viz zejména třetí odstavec.

Autoři: Petr Hampl
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
mno osobně byh (qqq)
tuto direktivu zavedl tady na požadavky některých zaměstnavatelů...
Reakce na Reakci na reakci na reakci (.)
1) Samotný smysl existence úřadu je v tom, že "půjde" po zaměstnavatelích....
Reakce na Reakci na reakci na reakci II. (.)
-- Mimochodem, bylo by zajímavé aplikovat podobné kritérium třeba...
Teda nevím, je-li to pokus o ironii, nebo jak je to myšleno.. (Jaka)
"na jedné straně názor Václava Klause mladšího, podle nějž děti...
A o úrovni takových maturit.... nejspíš škoda mluvit (Jaka)
"Maturitu má totiž více než 90% bílých Američanů, ale jen 68%...
Zobrazit diskusi
Profil autora

(1969) vzděláním a myšlením sociolog (přednáší na Vysoké škole ekonomie a managementu), druhou profesí konzultant zaměřený na marketing technologií a služeb. Nejraději má, když se obě oblasti propojí. Výsadu rozčilovat se stavem politiky a společnosti přenechávám mladším, ale pořád mě baví o takových záležitostech přemýšlet. A hlavně znovu zjišťovat, že některé staré knihy nám pomáhají rozumět politice a společnosti lépe než současní komentátoři. (více na www.petrhampl.com)

 

více

Několik let studoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT a Populární konzervatoř Jaroslava Ježka (kreativní psaní), ale dokončil až sociologii na Filozofické fakultě UK, kde si momentálně dělá doktorát. Původní profesí novinář, od roku 1998 se zabývá marketingem, public relations a podporou prodeje (nejčastěji informačních technologií, technických zařízení a profesionálních služeb). Přibližně 10 let působil jako manažer, ředitel a konzultant v jedné mezinárodní technologické korporaci, v posledních letech se věnuje malým a středním firmám.

Je spoluautorem učebnice Manažerská sociologie (Praha, VŠEM, 2011)

Kontaktujte mě
petr.hampl(z)bogart-company.com
reklama
Vyhledat
Autorovy Nejčtenější
reklama
reklama